Podcast: Proč ho zkusit a co je k jeho tvorbě potřeba?

Guestpost: Natáčení videí, psaní článků, fotografování apod. To vše jsou způsoby, jak vytvářet obsah pro návštěvníky vašeho webu. Co když ale hledáte něco jiného, čím by jste na vašich stránkách upoutali? Zkuste podcast.

Co je vlastně ten podcast?

Podcast je audio nebo video soubor publikovaný na internetu, který je snadno šiřitelný, dostupný a automatizovaně nabízený konzumentům.

Jedná se tedy jak o audio, tak i video nahrávky, které jsou umísťovány na web v nějakém kompresním formátu (např. MP3), aby se data dala snadno sdílet skrz web.

Na tyto data se vytvářejí odkazy pomocí tzv. RSS feedu. Tento feed je na straně uživatele analyzován čtečkou, která průběžně monitoruje zvolený web/feed a nově publikované soubory sám stáhne do počítače uživatele nebo na ně upozorní.

Inzerce | Chci tu být také

V užším slova smyslu chápeme podcast jako nahrávku mluveného slova. V tomto smyslu se budeme tomuto tématu věnovat dále.

Historie podcastu

Když firma Apple přinesla na trh iPod, umožnila tak jednoduše přenést a uložit digitální informace do malého přenosného zařízení. Díky tomu mohla být hudba poslouchána kdekoliv. Na cestě do práce, během řízení auta nebo třeba v posilovně.

S rozvojem technologie a sdílení audio obsahu na internetu přišel v roce 2004 novinář Ben Hammersley s termínem „podcasting“. Ten se pak přirozeně rozšířil a zdomácněl napříč audio komunitou.

Slovo podcasting je spojením názvu přehrávače iPod (Pod = Personal On Demand) s anglickým slovem broadcasting – vysílání. Tento pojem se vžil i v Čechách, přestože pro samotné poslouchání podcastu není třeba vlastnit Apple výrobky a v podstatě se nejedná o vysílání v tradičním pojetí, jak význam tohoto slova napovídá. Původní výraz „audio blogging“, je sice přesnější, ale jak to občas bývá, uchytil se výraz jiný.

Druhým zásadním bodem pro rozvoj podcastu je technologie RSS (Really Simple Syndication). Feed (RSS rozcestník nebo RSS kanál), je odkaz, který má formu běžného linku. Ten je sledován RSS čtečkou. RSS čtečka je software, který pročesává zvolený web a upozorňuje nás na něm uveřejněné novinky.

Šetří tak náš čas, nenutí nás nebo našeho odběratele pravidelně sledovat a vracet se na daný web. RSS čtečka to dělá sama. Na každý nový podcast nebo článek nás sama upozorní.

Např. zpravodajské servery nabízejí feedy k jednotlivým okruhům informací, jako je sport, kultura nebo politika (viz např. iDnes.cz). Vybraný feed se vloží do čtečky, a ta už ví, že má daný web sledovat a na každou novinku nás upozorní.

RSS agregátor umožňuje také zveřejňovat články z jiných zdrojů, např. blogů na vaší stránce, jako je tomu např. zde na webu Mladého podnikatele.

RSS formát umožňuje zobrazit celý článek nebo jen jeho část. Stejně tak umožňuje zvolit náhled na daný podcast nebo ho zobrazí celý a umožňuje ho rovnou přehrát.

Smyslem RSS feedu je úspora času a možnost mít všechny své oblíbené zdroje hlídané a seskupené na jednom místě. Čteček je na webu mnoho, buď mohou být přímou součástí webových prohlížečů, nebo se dají stahovat jako samostatné aplikace – např. výborný FeedReader.com.

Specifické programy, které se starají o stahování a zpravování podcastů, se nazývají podcatchers. Ty umí daný podcast stáhnout na hard disk a připravit ho pro synchronizaci s přenosným zařízením, jako je mp3 přehrávač nebo chytrý telefon. Jeden z nejpoužívanějších je Juice.

Proč podcastovat?

Podcast představuje možnost, jak zaujmout vaše stálé i potencionální klienty něčím novým a neotřelým. Přesto, že je to silný nástroj, jak přímo promlouvat k případnému konzumentovi, není v ČR příliš využívám. A je to škoda protože svůj potenciál má.

V čem je tedy podcast zajímavý?

Síla podcastu tkví v tom, že promlouváte k lidem přímo. Je to váš hlas, který se vynoří zpoza anonymity vašeho webu. Hlas má schopnost předávat emoce a každý, kdo má co dělat s marketingem, ví, že právě akcentování emočního vyznění vašeho obsahu je jednou z klíčových věci pro zaujetí návštěvníka webu.

Kdo někdy poslouchal načtenou knihu nebo rozhlasovou hru, bude souhlasit, že je to příjemný způsob, jak získat nové informace. Poslech mluveného slova na nás působí jinak než sledování videa nebo čtení textu.

Druhá výhoda podcastu je, že se dá poslouchat kdekoliv. Jinak řečeno, je to jedna z mála forem obsahu, která nenutí konzumenta sedět u počítače. Podcast si stáhne do telefonu nebo MP3 přehrávače a jeho poslechem si vyplní cestu z práce domů nebo sportovní aktivitu.

Třetí plus podcastu je, že posluchač ho skutečně vnímá. Psaný text na webu čtenáři tzv. skenují. Známe to sami, rychle prolétneme očima titulek a perex, ale soustředěně si celý článek přečteme jen občas.

A čtvrtou výhodou podcastu je, že při jeho průměrné délce 30 – 40 minut můžeme sdělit opravdu hodně informací. Formou, která je zábavná a obsažná a v podstatě oddychová. Pokud se vám podaří podcastem zaujmout, získáte velkou časovou plochu, kterou můžete využít.

Výhoda oproti videu

Výroba podcastu je proti videu technicky o něco snadnější a nenutí nás řešit vizuální stránku věci. Pokud chceme něco rychle světu říct, podcast je ideální formát. Podcast se navíc nemusí stát jen prostředkem, jak promlouvat někam „ven“. Tuto formu komunikace lze využít i uvnitř firmy.

Co je k výrobě podcastu potřeba?

Minimální výbava pro tvorbu podcastu je počítač, mikrofon, převodník a nahrávací software.

Počítač

Počítač dnes vlastní každý a k výrobě audio záznamu není potřeba ten nejnovější, parkety trhající hardware. I několik let starý počítač záznam mluveného slova hravě zvládne. Jediný limit tvoří nároky záznamového softwaru.

Větší nároky na systém vznášíme až v oblasti postprodukce, ale v případě mluveného slova se nejedná o nic zásadního. Má-li váš počítač dostatečně velkou RAM paměť (okolo 2 giga) a dostatečný počet volných USB slotů, neměli by jste mít s výrobou podcastu větší problém.

Mikrofon

Mikrofon je převodník akustické energie na energii elektrickou. Pro potřeby podcastu není třeba pořizovat špičkové studiové mikrofony, jejichž cena jde do desítek tisíc. Opravdu dobré mikrofony se dají pořídit již okolo 3 až 5 tisíc. Je to sice trochu větší vstupní investice, ale je to investice jednorázová.

Mikrofony mají různou citlivost a zvuk různě zabarvují, a tak je s volbou mikrofonu třeba trochu experimentovat. Ne každý mikrofon sedí pro každou barvu hlasu.

Mikrofony mají mnoho parametrů, které se dají při výběru zohlednit, to je však mimo rozsah tohoto článku. Jeden základní parametr, ale uvedeme. Dle konstrukce se dají mikrofony rozdělit na mikrofony dynamické a kondenzátorové. Rozdíl je v tom jakým způsobem mikrofony zpracovávají akustickou energii na elektrickou.

Dynamické mikrofony

Dynamické mikrofony mají membránu spojenou s tenkým kroužkem drátu, který se pohybuje v magnetickém poli podle toho, jak k membráně zvuk přichází. Jak se drát připojený k membráně v magnetickém poli pohybuje, indukuje se proud, který se pak přenáší dál.

Pokud jste se někdy zblízka dívali na pohyb reproduktoru při přehrávání zvuku, všimli jste si, že reproduktor kmitá dopředu a dozadu. V podstatě jde o stejný princip jako u mikrofonu, ale v opačném gardu.

Dynamické mikrofony jsou odolné, levnější než kondenzátory, ale méně citlivé a mají menší frekvenční rozsah. To znamená, že frekvence, které jsou v hlase obsažené, se nepředávají do záznamu v plném rozsahu, což způsobuje „ořezání“ zvuku a jeho jistý telefonní charakter.

Kondenzátory

Tento typ je citlivější a také detailnější. U kondenzátorů najdeme dvě opačně nabité, blízko položené destičky. Jedna z nich je pevně zafixována a druhá se vychyluje vlivem příchozího zvuku. Jak se jedna destička vychýlí, změní se elektrické pole mezi oběma destičkami a tato změna je opět jako elektrický signál předávána dále.

Kondenzátory se musí napájet tzv. fantomovým (skrytým) napájením, které se přivádí skrz kabel přímo do mikrofonu. Díky této konstrukci vykazuje mikrofon větší „detailnost“ nahrávaného zvuku.

Mikrofony v noteboocích

Možná vás napadne, proč kupovat mikrofony, když většina notebooků má mikrofon zabudovaný přímo v sobě. To je pravda, ale pokud chcete podcast dělat na vážno, očekává se minimální technická kvalita celé nahrávky.

V okamžiku, kdy je zvuková stopa jediným nositelem dané informace, stojí za to odstranit veškeré rušivé vlivy, jako je šum, metalická barva hlasu a různé nežádoucí zvuky vznikající právě kvůli tomu, že mikrofon je zabudovaný přímo v počítači – např. šum větráku počítače nebo mlaskání kláves.

Převodník

Pokud budeme pokračovat po signálové cestě od akustické energie (váš hlas) k energii elektrické (mikrofon) dojdeme k místu, kde se mění na informaci digitální. K tomu slouží tzv. převodník.

To je zařízení, které „změří“ příchozí signál z mikrofonu a zvuk převede do digitální podoby. Pro nezasvěceného uživatele bude tento prvek asi nejméně srozumitelný, ale není třeba se zajímat o to, co se uvnitř převodníku děje.

Pro převodník nainstalujeme tzv. driver (software, který řídí komunikaci mezi převodníkem a počítačem) a připojíme pomocí USB k počítači. Do převodníku připojíme mikrofon, nastavíme hlasitost vstupního signálu a jsme připraveni nahrávat.

Převodník sám o sobě vypadá jako menší krabička, která nám kromě připojení mikrofonu umožňuje připojit sluchátka a větší monitory (repro boxy) pro poslech toho, co jsme nahráli.

USB Mikrofony

Jistou alternativu představují tzv. USB mikrofony. Jejich výhoda tkví v tom, že výše zmíněný převodník je jejich přímou součástí, takže odpadá nutnost jeho pořizování. Navíc bývají vyladěné pro nahrávání mluveného slova. Např. jako zajímavý mikrofon Rode podcaster. Tento mikrofon funguje způsobem „plug-play“, stejně jako třeba počítačová myš. Zapojíte a můžete začít nahrávat.

Nahrávací software

Poslední součást nahrávacího řetězce je nahrávací software. V angličtině se pro tento druh programů používá výraz DAW (Digital Audio Workstations). Těchto softwarů je na výběr mnoho. Pro nahrávání podcastu nám stačí zdarma dostupné programy. Pro operační systémy Windows i Mac je možné použít program Audacity. Pro Mac je dodáván program Garage Band.

Oba dva programy jsou pro tvorbu profi podcastu naprosto postačují.

Samotný program nám slouží k dvěma účelům. Za prvé k samotnému záznamu mluveného slova a za druhé k jeho zpracování.

Místnost

Posledním faktorem ovlivňujícím kvalitu záznamu mluveného slova je místnost, ve které se nahrává. Ta je nedílnou součástí nahrávky a má velký podíl na tom, jak nahrávka zní.

Mikrofon je ucho bez mozku

Takhle definice znamená, že mikrofon „slyší“ zvuk jinak, než to dělá náš sluchový systém. Ten totiž umí odfiltrovat nežádoucí „šum“ na pozadí od toho, co slyšet chceme.

Např. pokud s někým konverzujete při puštěném rádiu, stále rozumíte to, co vám protějšek říká. Dokážeme hudební podkres potlačit do pozadí a soustředit se na obsah hovoru. Tohle mikrofon nedokáže. Tomu musíme „ukázat, co má slyšet“

Proto se musíme zabývat i akustikou místnosti, ve které nahráváme. Každá místnost má svou míru dozvuku, který se míchá s přímým zvukem. Tím se nahrávka „zabarvuje“ a mluvené slovo se stává méně srozumitelné. Akustika místnosti musí být kontrolována pomocí různých absorpčních materiálů, které ten to jev korigují.

Nemusí se jednat o profi vybavení. Stačí si vybrat nejtišší dostupnou místnost s nejméně odrazivým povrchem (rozhodně nenahrávejte v koupelně!). Zavřete okna a všechny přirozené průchody zvuku zvenčí. Použitím těžkého závěsu, sedací soupravy, nebo naplněné knihovny již celkem dobře tlumíme zpětné odrazy.

Řešení akustiky je opět nad rámec tohoto článku, ale toto jsou jednoduché základní způsoby, jak akustiku zlepšit.

Postprodukce podcastu

Postprodukcí míníme úpravu nahraného slova. Finální „vyčištění“ pro plynulý a nerušený poslech od začátku do konce.

Nahrávací softwary nám k tomu poskytují mnoho užitečných nástrojů. Základní editace, jako je střih a propojování rozstřižených míst k sobě tak, aby byl spoj plynulý. Nebo začistění nástupů a konců dané stopy.

Patří sem i další úpravy, jako je odstraňování šumu, sladění se stopou doprovodné hudby nebo úprav rozdílů hlasitostí v nahrávce.

Výborným nástrojem, který některé z těchto věcí dělá automatizovaně, je on line nástroj Auphonic. Umožňuje jednoduše zpracovat podcast bez hlubší znalosti práce se zvukem.

Jak tvořit obsah?

Stejně jako u ostatních formátů pro web platí: obsah je král.

Prvotně je třeba zvolit si vaše téma, zaměření. Čím detailněji si ho vymezíte, tím lépe. V krajích pro podcast úrodných najdeme podcasty tématicky zaměřené velmi specificky. Např. zde najdeme několik odkazů na podcasty o jízdě na kole.

Podcastů na toto téma je mnoho, takže se každý z autorů snaží vymezit něčím specifickým a unikátním. Např. zaměřením pouze na horská nebo historická kola. V ČR není zatím konkurence tak veliká, ale co není, může rychle být.

Dále je dobré si ujasnit, jak často chcete podcast tvořit. Bude to občasník? Nebo budete nahrávat každý měsíc jeden hodinový? Nebo to bude týdeník? Případně krátký každodenní podcast na ploše 5-10 minut?

Samotný podcast lze plnit obsahem velmi různorodě.

• Co týden dal
  Aktuální informace o tom, co se vám stalo, co zrovna děláte, čím zrovna žijete, nad čím přemýšlíte atd. Skvělý způsob, jak ukázat, že za vaším webem jsou normální lidé s běžnými problémy.
• Rozhovor s hostem
  Pozvěte si hosta, např. specialistu na určitou věc související s vaší činností. Výborný způsob, jak přivést nové posluchače na web.
• Jak si vybrat, koupit, vytvořit…
  … cokoliv, co souvisí s tím co děláte. Opět velmi oblíbený obsah.
• Jak řešit problém s…
  Poraďte svým potencionálním zákazníkům. Ukažte, že vám na nich záleží.
• Dotazy od vašich klientů/posluchačů
  Jeden z mých nejoblíbenějších obsahů. Tvořte obsah za pomoci vašich posluchačů. Odpovídejte jako expert na danou oblast. Vytvářejte zpětnou vazbu.

Všechny tyto možnosti můžete spolu kombinovat. Struktura podcastu může být např. taková:

• Intro
  2-5 minut
  (úvodní znělka, pozdrav, představení tématu pro celý podcast)
• Co je aktuálně nového
  5-10 minut
  (co vás od posledního podcastu potkalo, zaujalo atd.)
• Hlavní téma
  20-25 minut
  (hlavní téma, o kterém chcete hovořit)
• Dotazy
  15 minut
  (dotazy vašich posluchačů nebo klientů)
• Outro
  2-5minut
  (rozloučení, shrnutí celého podcastu, upozornění např. na váš ebook apod.)

Se strukturou podcastu je třeba experimentovat, najít ideální formát pro sebe. Stejně jako psaní blogu nebo vytváření videí, chvilku trvá, než si věc „sedne“.

Jak podcast publikovat

Pokud máte vlastní web, který běží na WordPressu, stačí použít nějaký plugin jako např. Blubry.

Tato služba umožňuje vytvářet feedy pro RSS čtečky, organizovat epizody podcastu, vytváří statistiky a nejen to. Pokud nemáte na vlastním hostingu dost místa, můžete použít hosting samotné služby.

Tato možnost je dobrá i v okamžiku, kdy vlastní web nemáte, ale chcete s podcastem začít. Můžete tak podcast publikovat bez nutnosti mít vlastní web.

Podobná služba, která je velmi oblíbená je web Libsyn.com. Ta umožňuje spravovat celý provoz podcastu od začátku až do konce, bez nutnosti opouštět tuto platformu.

Publikování na iTunes

Jakmile vám nějaká služba vytvoří RSS Feed, můžete publikovat podcast také na platformě iTunes. Apple je průkopníkem v oblasti podcastu, takže na iTunes najdeme obrovské množství podcastů – třeba i ten Mladého podnikatele.

V ČR nemusí být zcela jasné, proč je iTunes tak rozšířená platforma pro podcastování, ale provázanost výrobků Apple mezi softwarem a hardwarem umožňuje snadné sdílení informací napříč webem. A to znamená miliony online uživatelů.

iTunes je tedy jakousi obdobou Amazonu pro publikující autory. Umožňuje dostat validní obsah na správné místo, tj. k správnému konzumentovi. Pokud byste váš podcast šířili v angličtině, nejedná se již jen o nástroj k oslovování posluchačů, ale o prostředek k přímému vydělávání peněz. V České republice zatím podcast tuto sílu ještě nemá a lze ho vnímat spíše jako doplněk k vytváření zajímavého obsahu.

Má to cenu?

Podcast je stejně jako ostatní druhy webového obsahu buď dobrý nebo špatný. Je tedy na vás, autorech podcastu, abyste přinášeli konzistentní a zajímavý obsah. Jeho výhoda je, že vám umožní vystoupit z davu. Může se stát dalším krokem v rozvoji komunikace mezi vámi a vaším klientem.

Představuje další krok k rozvoji blogu. Samotný blog dnes již neznamená konkurenční výhodu. Pokud chcete přinést něco dalšího zkuste podcast. A nakonec se jeho výrobou i pobavíte. Čestný podcasterský!

Autorem článku je čtenář našeho magazínu Tomáš Nykl.

Tento článek/rozhovor vyšel před 9 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.