Víte, co vše je třeba v daňovém přiznání zdanit? A jak si naopak daně snížit? Inspirujte se v článku.
Předmět daně
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:
- příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) – § 6,
- příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání) – § 7,
- příjmy z kapitálového majetku – § 8,
- příjmy z nájmu – § 9,
- ostatní příjmy – § 10.
Příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) – § 6
Poplatník, který má povinnost podávat přiznání, musí do přiznání zahrnout veškeré své příjmy, a to včetně příjmů ze zaměstnání.
Do přiznání není třeba zahrnout příjmy vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (zdaněné srážkovou daní) na základě dohody o provedení práce ve výši maximálně 10 tisíc Kč měsíčně, pokud zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka. Od r. 2014 je ale možné tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání dobrovolně, pokud je to pro poplatníka výhodnější.
Příjmy se do přiznání uvádějí dle Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, které vystavuje zaměstnavatel. Pokud se poplatník rozhodne uplatnit příjmy zdaněné srážkovou daní, vystavuje mu zaměstnavatel Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Potvrzení se přikládají k daňovému přiznání.
Základem daně ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. U příjmů ze závislé činnosti se neuplatňují žádné výdaje.
Příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání) – § 7
Základem daně ze samostatné činnosti jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje lze uplatnit buď ve skutečné výši, nebo v paušální výši. Poplatník, který se rozhodne uplatňovat výdaje ve skutečné výši, má povinnost vést daňovou evidenci dle § 7b. Daňová evidence musí obsahovat údaje o příjmech a výdajích, v členění nezbytném pro zjištění základu daně. Dále musí poskytovat informace o majetku a dluzích – o pohledávkách, zásobách, hmotném majetku. K 31. 12. je povinnost zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů, tzn. provést inventarizaci, a o výsledku inventarizace učinit zápis. Při uplatňování výdajů je třeba respektovat ustanovení § 23 až 33 zákona o dani z příjmů. Ne všechny výdaje, které slouží k zajištění příjmů, jsou daňově uznatelným výdajem: např. nelze za daňové výdaje uznat výdaje na reprezentaci a občerstvení, placené sociální a zdravotní pojištění OSVČ nebo pořízení hmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok a cenou vyšší než 40 tisíc Kč (ve výdajích se hmotný majetek uplatňuje formou daňových odpisů).
Rozhodne-li se poplatník uplatňovat paušální výdaje, postupuje podle § 7 odst. 7 a výdaje činí:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností (od 1. 1. 2015 je limit výdajů 1 600 000 Kč);
- 60 % z příjmů z ostatního (neřemeslného) živnostenského podnikání (od 1. 1. 2015 je limit výdajů 1 200 000 Kč);
- 40 % z příjmů z jiného podnikání (vše, co není živnost nebo zemědělská činnost), nejvýše lze uplatnit ve výdajích 800 000 Kč;
- 30 % z nájmu obchodního majetku, nejvýše lze uplatnit ve výdajích 600 000 Kč.
V paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka. Nemůže si již uplatňovat žádné další, např. odpisy majetku. Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.
Příjmy z kapitálového majetku – § 8
Za příjmy z kapitálového majetku se považují např. podíly na zisku tichého společníka, přijaté úroky z účtu (pokud nejsou zdaněny srážkovou daní – občanské české účty, může jít např. o zahraniční účty), úroky z držení cenných papírů (nikoliv příjmy z prodeje cenných papírů – ty patří do § 10), pokud nejsou zdaněny srážkovou daní (může jít např. o úroky ze zahraničí), přijaté úroky z nepodnikatelských půjček a zápůjček.
Ve většině případů nelze výdaje u příjmů z kapitálového majetku uplatnit. Výdaje lze u těchto příjmů uplatnit pouze ve specifických případech podle § 8.
Příjmy z nájmu – § 9
V § 9 se zdaňují příjmy z nájmu nemovitých věcí a příjmy z nájmu movitých věcí kromě příležitostného nájmu. Příležitostný nájem movitých věcí se zdaňuje v § 10 – ostatní příjmy.
Základem daně z nájmu jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje lze uplatnit ve skutečné nebo paušální výši. Paušální výdaje činí 30 % z příjmů nejvýše do částky 600 000 Kč. V paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje a nelze uplatňovat žádné další. Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.
Poplatník, který se rozhodne uplatňovat skutečné výdaje, vede evidenci o příjmech a výdajích, evidenci hmotného majetku, který lze odepisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravu hmotného majetku (pokud ji vytváří), evidenci pohledávek a dluhů a mzdové listy, pokud vyplácí mzdy.
Ostatní příjmy – § 10
Ostatní příjmy jsou příjmy, které nepatří do žádného z předchozích paragrafů (§ 6-9). Jde např. o příjmy z příležitostných činností včetně příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, pokud nejsou vykonávány podnikatelem, příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným.
Příjmy z příležitostných činností a příležitostného nájmu movitých věcí jsou osvobozeny od daně z příjmů do částky 30 000 Kč za rok.
Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. Paušální výdaje nelze u ostatních příjmů uplatňovat.
Nezdanitelné částky základu daně – § 15
Nezdanitelné částky snižují základ daně. Uplatňují se ročně v daňovém přiznání. Zaměstnanec je může uplatnit v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele.
Mezi položky, o které lze snížit základ daně, patří:
- dary na tzv. dobročinné účely,
- úroky z hypotéky nebo z úvěru ze stavebního spoření,
- příspěvky na penzijní pojištění placené poplatníkem (nikoliv zaměstnavatelem),
- platba životního pojištění placená poplatníkem (nikoliv zaměstnavatelem),
- zaplacené odborové příspěvky,
- úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Bližší informace k nezdanitelným částkám daně za rok 2014 najdete v článku Nezdanitelné části základu daně v přiznání za rok 2014.
Slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě – § 35ba, § 35bb, § 35c
Slevy na dani snižují přímo vypočtenou daň, a to maximálně do nuly. Pokud je výše slev na dani vyšší než celková daň, je daň nulová. Neuplatněná část slevy na dani se nepřevádí do dalšího období ani ji poplatník nemůže nijak jinak uplatnit. Kromě slevy na poplatníka se všechny slevy uplatňují ve výši 1/12 za každý měsíc, ve kterém jsou splněny podmínky pro nárok na slevu na dani. Slevy na dani jsou tyto:
- sleva na poplatníka – 24 840 Kč. Uplatňuje se vždy v celé roční výši;
- sleva na manžela/ku, který/á žije s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující 68 tisíc Kč – 24 840 Kč. Pokud je manžel/ka držitelem průkazu ZTP/P, činí slevy dvojnásobek;
- sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně – 2 520 Kč;
- sleva na invaliditu třetího stupně – 5 040 Kč;
- sleva na držitele průkazu ZTP/P – 16 140 Kč;
- sleva na studenta do 26 let nebo do 28 let, pokud studuje v prezenční formě doktorského studijního programu – 4 020 Kč;
- sleva za umístění dítěte ve školce, tzv. „školkovné” – ve výši prokázaných výdajů za umístění dítěte ve školce maximálně 8 500 Kč. Školkovné může uplatnit jen jeden z rodičů.
Bližší informace o slevách na dani najdete v článku Slevy na dani a v článku Odečtěte si školkovné za dítě z daní!
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti, činí 13 404 Kč ročně. Daňové zvýhodnění se uplatňuje ve výši 1/12 za každý měsíc, kdy je splněna podmínka vyživovaného dítěte. Daňové zvýhodnění může na jedno dítě uplatnit vždy jen jeden z rodičů. Daňové zvýhodnění na dítě má jako jediné formu daňového bonusu. To znamená, že pokud je výše daně po odečtu všech výše uvedených slev nižší než daňové zvýhodnění na dítě, vzniká poplatníkovi nárok na vyplacení tohoto rozdílu, který se nazývá daňový bonus. Další informace naleznete v článku Daňové zvýhodnění na dítě.
Uplatňuje-li poplatník paušální výdaje u příjmů z podnikání nebo z pronájmu a součet těchto dílčích základů daně je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník uplatnit slevu na manžela/ku a daňové zvýhodnění na dítě. „Školkovné” ale uplatnit může.
Tento článek/rozhovor vyšel před 10 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.
