Vcelku snadno se vám může stát, že při veškeré snaze, kterou vložíte do svého podnikání, zkrátka přijde někdo, kdo vám, lidově řečeno, podrazí nohy. Někdo, kdo se při prosazování svých zájmů neštítí takřka ničeho a pojmy jako morálka nebo etika podnikání mu vůbec nic neříkají. Mnoho podnikatelů kvůli takovým vykukům muselo uzavřít své perspektivní a čestné podnikání…
Co je to nekalá konkurence?
Nedovolené konkurenční jednání, tedy nekalá konkurence, může mít dvě základní podoby, které se ovšem často překrývají: jedná se zaprvé o omezování hospodářské soutěže nebo nekalou soutěž. Nekalá konkurence je jako pojem zakotvena v Obchodním zákoníku, a tak (pokud se s ní setkáte) máte možnost se jí soudní cestou bránit.
Nedovolené omezování hospodářské soutěže znamená, že je konkrétními prostředky určitému subjektu zamezeno vstoupit na trh. Většinou se odehrává prostřednictvím dohody mezi soutěžiteli. K tomu, aby byl porušen zákon, ale stačí, aby dohoda měla potenciál hospodářskou soutěž narušit.
Zneužívání dominantního postavení je dalším typem nekalé konkurence. Jedná se o všechny situace, kdy se osoba či společnost snaží zneužít svého postavení na trhu k tomu, aby si u jiných subjektů přímo či nepřímo vymohla nepřiměřené podmínky. Je to také situace, kdy váš konkurent nabízí produkty či služby podobné kvality za nepřiměřeně nízkou cenu. Dominantní postavení na trhu má takový subjekt, který se díky své tržní síle může chovat prakticky nezávisle na konkurenci i spotřebitelích.
Nekalá soutěž – jaké jsou nejčastější typy a jaké musí být chování konkurence?
Výše zmíněné případy jsou právně postižitelné. Taktika nekalé soutěže ale závisí více na domluvě mezi jednotlivými konkurenty. Každý soutěžitel se má vyvarovat takového jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a které způsobuje nebo má potenciál způsobit jinému soutěžiteli újmu. Na některé typy takového jednání zákoník pamatuje. Co se týče forem nekalé soutěže, jedná se zejména o tyto: klamavou reklamu (vyvolání mylné představy o zboží nebo službách), klamavé označení zboží a služeb (uvádění skvělých cen bez DPH), vyvolávání nebezpečí záměny (užití obchodní firmy nebo jména osoby, užití specifických znaků společnosti nebo třeba specifických obalů zboží ke klamání zákazníka), parazitování na pověsti podniku, služeb nebo výrobků konkurenta, podplácení, zlehčování, porušování obchodního tajemství a ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.
S jinými bohužel musíte bojovat, jak umíte. Nekalá soutěž však musí vždy splňovat následující parametry: musí být přítomna v průběhu hospodářské soutěže, musí být v rozporu s dobrými mravy a musí být schopna působit konkurenci nebo spotřebiteli újmu. Pokud jednání některý z parametrů nesplňuje, nemůže být považováno za nekalou soutěž. Příkladem jsou předvolební billboardy volebních stran, které hážou špínu na strany ostatní – jednání je v rozporu s dobrými mravy a působí konkurenci újmu, ale volby nejsou formou hospodářské soutěže. Proto se o nekalou soutěž nejedná.
Některé společnosti mohou pojmout nekalou soutěž jako celou obchodní strategii. Jedná se o případy, kdy se firma například snaží zničit dceřinnou společnost podnikající ve stejné oblasti a zároveň se pokouší přetáhnout její zákazníky k sobě. Jiným příkladem, typickým spíše pro menší lokální firmy, je strhávání plakátů konkurence a lepení vlastních v oblasti, kde konkurence působí. Dalším takovým jednáním je i přetahování zaměstnanců a klientů konkurence – zde musí být ale výrazně přítomen faktor jednání v rozporu s dobrými mravy, což se nejčastěji děje například formou pomluv a fám.
Nekalá soutěž prostřednictvím reklamy
Reklama jako nekalá soutěž zahrnuje využívání sloganů konkurence ve vlastní reklamní kampani. Slogan může být zcizen záměrně, či neúmyslně a pozměněn či napodoben tak, že se ze sloganu, který měl původně firmu podpořit a pozitivně propagovat, stane nejhorší noční můra. Do této formy nekalé konkurence spadá klamavá reklama, klamavé označení zboží nebo služeb, vyvolání nebezpečí záměny nebo parazitování. Na všechny tyto situace naštěstí pamatuje Obchodní zákoník. Oblíbenou kratochvílí i velkých nadnárodních firem je více či méně kreativní zpracování konkurenčního sloganu a jeho pozměnění. Pokud se oba konkurenti po nutném vypuknutí sporu neusmíří, je na řadě vleklé a složité soudní jednání, kdy je třeba prokázat, zda se již jedná o nepřípustný zásah do sloganu či nikoliv.
Podobně jako slogany lze ovšem také ukrást jiné atributy firmy – její název, logo či jiné typické znaky, jako je například znělka. Jedná se o nekalou soutěž formou tzv. ukradené identity. Může dojít k tomu, že si podnikatel takto zcizené logo či název nechá zaregistrovat jako ochrannou známku a domnívá se, že tím získal právo k jeho používání. Právo nekalé soutěže má naštěstí opět přednost a pokud soud prokáže ukradení identity, je ochranná známka vymazána. Jistě pro vás bude přínosné vědět, že zcela stejný postup platí i pro registraci doménových jmen.
Poněkud ošemetnou záležitostí v celé oblasti nekalé konkurence je srovnávací reklama. Zde je třeba velmi citlivě posuzovat, zda se již jedná o protiprávní jednání, nebo zda reklama tento pomyslný práh ještě nepřekročila. Setkat se můžeme s řadou typů této reklamy: kritizující (naznačující horší atributy konkurenční firmy), opěrná nebo parazitní (stejná kvalita jako u X, ale za nižší cenu, přičemž je využíváno proslulosti konkurenční firmy X) a také osobní, kdy soutěžitel napadá firemní kulturu, tradici nebo firemní politiku.
Překročit mez, kde začíná protiprávní jednání, může lehce také superlativní reklama. Zde je třeba rozlišit jasné reklamní přehánění („to nemá chybu“, „jasná volba“) od vyloženě klamavého tvrzení („nejnižší ceny v republice“) – za předpokladu, že takové tvrzení není pravdivé. Jako nekalosoutěžní může být také posuzováno zneužití slavné osobnosti na poli kultury, politiky či náboženství.
Pár slov závěrem
Jak se vyhnout riziku, že budete postihováni za nekalé konkurenční jednání? Chvalte své zboží či služby jinak, než kritikou konkurence – zdůrazněte vlastní kvality a úspěchy a vždy dejte na hlas svědomí, který vám neomylně našeptává, co je správné a co už překračuje hranice veškeré morálky.
Tento článek/rozhovor vyšel před 12 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.
