Když mluvíme o podnikání u nás, obvykle si představíme období po roce 1989, neboť teprve tehdy došlo k otevření trhu a zahájení podnikání v současné podobě. Skutečné počátky této činnosti však sahají hluboko do historie – na našem území docházelo k jejímu rozvoji již od 10. století.
V následujících staletích nabývalo podnikání na významu, a to díky přesunu populace z venkova do měst. V té době byla samozřejmě základem podnikání řemesla.
Od 14. století se řemeslníci sdružovali do cechů – mezi prvními byl u nás cech mincovní a cech krejčích. V následujícím období si cechy vybojovaly prakticky monopolní postavení na trhu (ač v některých časech se jim dařilo lépe, v jiných byly panovníkem omezovány) a udržely si jej až do plného nástupu manufakturní výroby, která cechy postupně, ale neodvratně smetla do propadliště dějin.
Tento zlom nastal v roce 1860, kdy císař vydal živnostenský řád (na základě patentu č. 227/1859 ř. z.). Tím bylo legalizováno svobodné podnikání a hospodářská politika. Kromě několika speciálních živností označených jako koncesní, mezi něž patřily například zastavárny nebo knihkupectví, měli nyní podnikatelé úplnou svobodu.
Zajímavé je, že tento řád se nijak nezajímal o vztahy zaměstnance a zaměstnavatele, které ponechával jako soukromou vnitropodnikovou záležitost. Na druhou stranu již upravoval například hygienu na pracovišti, označení provozoven apod.
Ukázalo se však, že předpisy jsou přece jen až příliš frivolní, jelikož přemíra volnosti v podnikání vedla k poklesu kvality výrobků a služeb. Proto se ustanovení dočkala novelizací v letech 1883 a 1885 a následně od 90. let 19. století dalších postupných úprav.
Živnostenský řád, o němž hovoříme, se stal také platnou právní normou v nově vzniklém Československu po roce 1918 a zrušen byl teprve roku 1965, kdy došlo i k dočasnému konci samotného živnostenského podnikání.
První podniky v Českých zemích
Když pomineme podniky, jejichž význam pohřbil čas, můžeme za nejstarší a dosud či donedávna působící podniky u nás považovat, nikoli překvapivě, pivovary. Pomyslnou první příčku si vysloužil stále existující pivovar Broumov založený již v roce 1348. O sto padesát let později vznikl pražský pivovar u Fleků a řada dalších, včetně dosud velmi oblíbených Svijan, Kutné Hory či Krušovic vzniknuvších v druhé polovině 16. století. Jen pro srovnání – světově proslulý plzeňský pivovar je „teprve“ 170 let mlád.
Opravdový rozmach však přišel v 19. století. V této době vzniká celá řada velice významných podniků, mezi něž patří například Laurin&Klement (1895) coby předchůdce firmy Škoda, První česká vzájemná pojišťovna (1827, současná Česká pojišťovna), Spořitelna česká (1825, dnešní Česká spořitelna) a mnohé další.
Zlaté časy baťovské
Tak jako mají Britové svého Brunela, Američané svého Forda, tak Češi v oblasti podnikání vzhlíží k ikoně Tomáše Bati. Obuvnický podnik Baťa byl založen ve Zlíně sourozenci Annou, Tomášem a Antonínem Baťovými v roce 1894 a již na přelomu století měla firma 120 zaměstnanců!
V roce 1908 se pak ujal vedení podniku pouze Tomáš Baťa, který společnosti zajistil prosperitu například díky rozsáhlým zakázkám od rakousko-uherské armády.
Způsob Baťova podnikání byl přelomový. Politikou nízkých cen dokázal zlikvidovat konkurenci, byl průkopníkem v oblasti marketingu a zavedl u nás Fordovu pásovou výrobu, která nesmírně zvýšila produktivitu práce. Zakládal si na spokojených zaměstnancích, kteří se do baťovských závodů sjížděli z širokého okolí, a otevřel Zlínu cestu k obrovskému rozvoji. V době založení podniku bylo toto město bezvýznamnou dědinou s necelými 3000 obyvateli. Ve 20. letech 19. století už byl Zlín kulturním a obchodním centrem s desetinásobnou populací.
Ani Jan Antonín Baťa nezůstal zdaleka pozadu, když firmu převzal v roce 1932 po bratrově smrti. Zasloužil se o další rozmach nejen podniku, ale i Zlína a otevřel společnosti Baťa cestu do zahraničí.
Dnes patří jméno Baťa mezi ta nemnohá česká, která jsou známá po celém světě. Firma působí v 68 zemích světa, zaměstnává téměř 50 000 lidí a disponuje sítí skoro 5000 prodejen.
Podobně zářná je pouť společnosti Laurin&Klement, která se odehrávala v téže době, ale v Mladé Boleslavi. Již v roce 1907 (tedy 12 let po založení) byla tato firma největší automobilkou tehdejšího Rakouska-Uherska. V roce 1925 se pak stala součástí mocného strojírenského koncernu Škoda z Plzně. Tím vznikla „pobočka“ Škoda Auto akciová společnost. Tento podnik je dnes největším u nás, co se zisků týče, a jedním z pěti největších co do počtu zaměstnanců.
Podnikání po roce 1989
Od roku 1948 potkaly soukromé podnikání v České republice velmi temné časy, které vedly až k jeho úplnému, ale naštěstí dočasnému konci. Karta se obrátila v roce 1989, kdy došlo ke znovuotevření trhu.
První roky byly ve znamení poněkud zmatené euforie. Vyrojilo se obrovské množství podnikatelů, byly privatizovány drobné podniky, které se doslova ze dne na den stávaly ze státních soukromými. Toto období je také provázeno nedostatečnými předpisy a zákony v této oblasti, neboť potřebné normy se teprve přijímaly a utvářely.
S tímto obdobím se pojí i český „unikát“, jímž je kupónová privatizace, která nicméně nacházela předobraz v postupech využitých dříve například v Rusku či Polsku. Díky ní se měli čeští občané stát akcionáři firem pro tuto privatizaci státem uvolněných. Bohužel, ukázalo se, že tato metoda není právě vhodným řešením, a proto ji dnes Světová banka dalším zemím důrazně nedoporučuje.
Privatizací se stát nakonec zbavil většiny svých firem, za což inkasoval téměř 1000 miliard, přesto dodnes některé z největších firem na odkup teprve čekají. Patří sem například ČEZ, ČSA nebo Česká pošta.
Nešťastná druhá polovina 90. let
Zatímco po pádu komunistického režimu zažívala česká ekonomika růst, od roku 1996 dochází k vážným problémům. Objevuje se silná korupce a vzniká pojem tunelování, označující rozkrádání majetku firem. Na vině je děravá a nepřipravená legislativa a opadání naivního a nekritického nadšení, ale i již zmíněná ne zcela vydařená privatizace.
Dochází k růstu nezaměstnanosti z 3 na 11 % a k výraznému poklesu hodnoty České koruny. Ačkoli situaci posléze poněkud zlepšily zahraniční investice, dodnes se česká ekonomika potýká s významnými problémy a podmínky pro podnikání jsou většinou hodnoceny velmi negativně.
Zásadní postavení v současnosti na našem trhu mají drobné až střední podniky, které se podílejí na zaměstnanosti z 60 – 80 % (podle oborů) a více než z poloviny na všech investicích uskutečňovaných v naší zemi. Menší firmy jsou přizpůsobivější – a to jak v reakcích na přání zákazníků, tak na právní změny apod. Přestože se může zdát, že drobnější podnikatelé jsou drceni gigantickými řetězci a společnostmi, tato sféra si své postavení stabilně drží a počet podnikajících osob u nás roste, přestože už nelze mluvit o boomu jako na počátku devadesátých let.
Tento článek/rozhovor vyšel před 12 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.
