Závazkové nebo chcete-li smluvní právo patří k dynamickým právním odvětvím, se kterými se jako podnikatelé setkáváte dnes a denně. To, že od 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník (NOZ), už jistě víte. Co to ale pro vás znamená a jak konkrétně tato změna ovlivní oblast závazkového práva?
Proč, jak a bylo to vůbec nutné?
Myslím, že se bez problému shodneme na jednom – zákoník č. 40/1964 Sb. napáchal víc škody než užitku. Tento právní slepenec minulého režimu vytvořil ze soukromého práva podivnou ideologickou chiméru. Z občanského zákoníku byly vyčleněny hospodářské vztahy a ten, kdo chtěl uzavřít smlouvu, se musel potýkat s úzkostlivým formalizmem. V duchu Leninova hesla „V socialismu je vše veřejné“ bylo potlačeno vlastnictví a smluvní vztahy, a to nejen nedostatečnou úpravou každodenních životních situací, ale také „odstrčením“ do páté části, tedy až na konec zákoníku. Tehdy totiž tvůrci zákona skutečně věřili, že se smluvní právo ze společnosti přirozeně vytratí a nahradí ho dobré občanské dohody a domluvy, které díky dobrým mravům nikdo neporuší.
V roce 1991 se naši zákonodárci z mnoha pochopitelných i nepochopitelných důvodů rozhodli již zmiňovaný zákon č. 40/1964 Sb. pouze novelizovat. Mělo se jednat o provizorní řešení, které se ovšem k naší smůle protáhlo na 22 let. Za tu dobu si jak laici, tak soudci a advokáti na tento prapodivný koncept zvykli a nyní nás všechny čeká obrovská změna. Pro právníky to znamená sžít se s 3081 paragrafy, naučit se chápat jejich význam a počkat si na relevantní judikaturu.
Právní teoretici a členové mnoha vlád přes deset let připravovali občanský zákoník, který by obstál v demokratické společnosti a dokázal reagovat na potřeby moderního občana. Zda se jim to podařilo, je spíše otázka pro budoucí generace, jelikož právní předpis potřebuje čas, aby se s ním lidé naučili žít a pracovat.
Máme se čeho obávat?
Skupina právnické obce kolem tvůrců NOZ jen plesá nad tím, jak je krásně napsaný. Podle nich je tak ohromné množství paragrafů naprosto nezbytné a jde pouze o zvyk, pak ho prý budeme milovat všichni. Ale kvůli takovému počtu paragrafů je již teď jisté, že si většina soudců a advokátů vyššího věku hodně rozmyslí, zda pro ně má ještě cenu učit se znovu v mnoha směrech tolik odlišný občanský zákoník. Jako konkrétní případ mohu uvést mou zkušenost z Okresního soudu, kde mi jedna postarší soudkyně řekla, že 40 let soudí střídavou péči o dítě podle několika paragrafů a na nový zákoník si jednoduše nezvykne. A tak stejně jako ona, odejdou mnozí z těchto lidí do předčasného důchodu. Což je jistě dobrá zpráva pro absolventy právnických fakult a justiční čekatele, kteří mají v dnešní, právníky zahlcené republice nouzi o pracovní místa.
Ovšem najde se také mnoho právních teoretiků, kteří s konceptem NOZ naprosto nesouhlasí. Jejich hlavním argumentem je právě jeho délka. Což má smysl, protože NOZ, více než kterýkoliv jiný zákon, je tu proto, aby řešil běžné životní situace. Ale jak takový zákoník poslouží například středoškolsky vzdělanému manželskému páru, který se při prodeji auta bude muset vypořádat se 105 paragrafy týkajícími se koupě a k tomu nezapomenout na společné jmění manželů? Stačí si NOZ pouze zběžně prolistovat a je hned jasné, že lidé s neprávnickým vzděláním, drobní podnikatelé nebo živnostníci nemají šanci tomuto kolosu porozumět. Jen pro informaci – existují právnické školy, kde se NOZ vyučuje deset semestrů, tj. pět let!
NOZ je jistě v mnoha ohledech lepší než stávající občanský zákoník (OZ), ale kvůli němu budou lidé víc než kdy jindy nuceni vyhledávat právní pomoc u odborníků, kteří si často neúčtují malé peníze. A jestli něco české domácnosti nepotřebují, tak jsou to zvýšené výdaje za advokátní služby.
Na jaké změny se připravit?
K 1. 1. 2014 přestane platit nejen stávající OZ, ale také Obchodní zákoník. NOZ nahradí oba. Navíc k němu ještě přibude zákon o obchodních korporacích. Nás ale zajímá hlavně nová úprava závazkového práva, která má převážně dispozitivní charakter. To znamená, že na to, na co bylo dříve nutné sepsat písemnou smlouvu podle speciálních šablon, postačí v budoucnu ústní domluva či e-mailová komunikace. Má to své klady i zápory. Bude jen na vás, zda si pro jistotu smlouvu sepíšete nebo budete druhé straně důvěřovat. Bude na vás, jak bude smlouva vypadat a co v ní bude. Protože oproti dnešku bude závazek platný a soud ho již jednoduše neprohlásí za neplatný. Zajímavou novinkou je například fakt, že smluvní pokutu již nebude nutné sjednávat písemně. To znamená, že pokud před obchodem stojí cedule s nápisem – Rozbije-li zákazník zboží, zaplatí jeho plnou cenu – stačí jen projít dveřmi a už máte s obchodem ujednanou smluvní pokutu. Proto je dobré vědět, že závazkové právo chrání bdělé a nehraje si na to, kdo má pravdu, ale kdo má platnou a lepší smlouvu.
A na jaké konkrétní změny se můžeme v oblasti závazků těšit:
- Výslovná úprava předsmluvní odpovědnosti
- Změny v obchodních podmínkách
- Limity smluv uzavíraných adhezním způsobem
- Ochrana spotřebitele
- Spravedlivé řešení změny poměrů
- Lichva a neúměrné zkrácení
- Začlenění úpravy úroku a závdavku
- Novinky ve změnách závazků
- Změny v úpravě zániku závazků
- Zajištění a utvrzení dluhu
(zdroj výčtu změn: www.obcanskyzakonik.justice.cz)
Těmto změnám a dalším důležitým stránkám zákoníku se budeme věnovat v následujících dílech našeho seriálu, týkajícího se závazkové části NOZ.
Tento článek/rozhovor vyšel před 12 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.
