Blíží se termín pro odevzdání daňových přiznání k dani z příjmů. Pojďme si shrnout základní fakta o této dani.
Kdo je povinen podat přiznání (§ 38g)?
Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník (každá fyzická osoba včetně nepodnikajících), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 tisíc Kč, kromě příjmů, které jsou od daně osvobozené nebo z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní daně (např. odměny z dohody o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka). Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který vykazuje daňovou ztrátu, i když jeho příjmy nepřesáhly 15 tisíc Kč.
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 (ze zaměstnání) pouze od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, pokud u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení poplatníka, nebo pokud nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 tisíc Kč.
Příklad: poplatník má příjmy ze zaměstnání u zaměstnavatele A za období 1-8/2014 ve výši 300 tisíc Kč, u zaměstnavatele B za období 9-12/2014 ve výši 250 tisíc Kč. Dále současně s pracovním poměrem vykonává u zaměstnavatele C práci na základě dohody o provedení práce za 10 tisíc Kč hrubého měsíčně. U tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka. Kromě toho má příjmy z pronájmu nemovitých věcí (§ 9) ve výši 2 tisíce Kč. Má povinnost podat daňové přiznání? Poplatník nemá povinnost podat sám daňové přiznání, protože kromě příjmů ze závislé činnosti postupně od více plátců a příjmů zdaněných srážkovou daní (dohoda o provedení práce bez podpisu prohlášení) neměl zdanitelné příjmy přesahující 6 tisíc Kč za rok.
Povinnost podat daňové přiznání za rok 2014 má také poplatník (včetně poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele), u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a. Od 1. 1. 2015 nemají povinnost podat daňové přiznání poplatníci, kteří mají příjmy pouze ze zaměstnání, u nichž dochází k solidárnímu zvýšení daně jen u zálohy na daň.
Od 1. 1. 2014 se může poplatník rozhodnout uplatnit i příjmy zdaněné srážkovou daní a odečíst si zaplacenou daň podle zvláštní sazby. V tomto případě musí také podat daňové přiznání. Uplatnit lze srážkovou daň odvedenou z příjmů uvedených v § 6 odst. 4 (dohody o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení) a srážkovou daň odvedenou z příjmů uvedených v § 7 odst. 6 (příjmy autorů do 10 tisíc Kč měsíčně). Tyto příjmy se uvádějí v přiznání na základě zvláštního potvrzení od plátce daně (zaměstnavatele nebo plátce, který vyplácí autorské příjmy).
Poplatníci, kteří jsou rezidenty České republiky, uvedou v přiznání všechny své celosvětové příjmy, tj. jak příjmy z České republiky, tak příjmy ze zahraničí. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty, uvádí v přiznání pouze příjmy z České republiky.
Kdo je poplatník
Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty nebo daňovými nerezidenty České republiky.
Poplatník je daňovým rezidentem České republiky, pokud má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje alespoň 183 dnů v kalendářním roce. Bydlištěm se myslí stálý byt, ve kterém má poplatník úmysl se trvale zdržovat. Stálým bytem se nemyslí trvalé bydliště. Daňový rezident uvádí v daňovém přiznání příjmy jak z České republiky, tak ze zahraničí.
Daňový nerezident je poplatník, který nesplňuje výše uvedené podmínky, nebo pokud to stanoví mezinárodní smlouvy. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty. Daňový nerezident zdaňuje v daňovém přiznání pouze příjmy z ČR.
Osvobozené příjmy – § 4 a § 4a
Příjmy osvobozené od daně se neuvádějí v daňovém přiznání. Od 1. 1. 2015 má poplatník povinnost oznámit přijetí osvobozených příjmů v hodnotě přesahují 5 mil. Kč za jednotlivý příjem, a to nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání.
V § 4 je uveden výčet různých důvodů pro osvobození daně. Do § 4a se pak přesunula pravidla pro osvobození příjmů z dědictví a darů, která dříve spadala pod daň dědickou a darovací.
Mezi příjmy osvobozené od daně patří např.:
- Příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
- Příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pokud byly výše uvedené nemovitosti zahrnuty v obchodním majetku, lze uplatnit osvobození, pouze pokud k prodeji došlo až po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku.
- Příjem z prodeje nemovitých věcí, který nelze osvobodit podle výše uvedených pravidel, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let. Prodej nelze osvobodit, pokud byly nemovitosti 5 let před prodejem zahrnuty v obchodním majetku.
- Příjem z prodeje movité věci – s výjimkou motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok. Osvobozený není příjem z prodeje cenného papíru (kromě níže uvedeného) a movité věci, která byla 5 let před prodejem zahrnuta v obchodním majetku.
- Příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 3 roky. Osvobození se nevztahuje na prodej cenného papíru zahrnutého do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti.
Zálohy na daň
Povinnost platit zálohy na daň má poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost (daň) přesáhla 30 tisíc Kč.
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost byla mezi 30 tisíci a 150 tisíci Kč, platí dvě zálohy – 15. 6. a 15. 12. – ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 tisíc Kč, platí čtyři zálohy – 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. – ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Záloha na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
Povinnost platit zálohy nemá poplatník, u kterého základ daně ze závislé činnosti (ze zaměstnání) činí více než 50 % celkového základu daně. Činí-li základ daně ze závislé činnosti 15 % až 50 % celkového základu daně, platí zálohy na daň v poloviční výši.
Výpočet záloh není přímo součástí daňového přiznání. Pokud však sestavujete daňové přiznání na daňovém portálu finanční správy ČR EPO (www.daneelektronicky.cz), je zde výpočet záloh zohledněn.
Lhůty pro podání přiznání a splatnost daně
Daňové přiznání za rok 2014 je třeba podat nejpozději 1. 4. 2015. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci, je lhůta prodloužena do 1. 7. 2015. Plná moc daňového poradce k zastupování musí být správci daně podána nejpozději 1. 4. 2015.
Podá-li poplatník daňové přiznání po lhůtě a zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, běží mu pokuta ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení. Minimální výše pokuty za pozdní podání přiznání činí 500 Kč.
Daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání, přičemž za den úhrady daně se považuje den, kdy byla platba připsána na účet správce daně.
Úrok z prodlení za pozdní úhradu daně začíná běžet pátým pracovním dnem (tedy již po 4 pracovních dnech od lhůty pro zaplacení) po dni splatnosti. Úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (na www.cnb.cz) zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuální výše repo sazby činí 0,05 %, takže aktuální úrok z prodlení je 14,05 % ročně.
Odkazy na ustanovení zákona se týkají zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění platném pro zdaňovací období 2014.
Tento článek/rozhovor vyšel před 10 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.
