Jan Řezáč stojí 11 let v čele vlastní agentury House of Řezáč. Z freelancera, který osobně odváděl práci pro klienty, se postupně dostal do role majitele a ředitele. Dnes se klientským projektům věnuje přibližně 10 % svého času a větší prostor dává rozvoji firmy a vzdělávacích produktů.
Podle něj je rozdíl mezi freelancerem a majitelem agentury zásadní. Freelancer práci vykonává, zatímco majitel vytváří prostředí, ve kterém ji mohou odvést ostatní. Cesta k této roli ale trvala několik let a vyžadovala změnu jeho vlastního přístupu i postupný růst lidí v týmu.
Od práce k vedení
Na začátku byl Honza podle svých slov nejchytřejším člověkem v místnosti. O oboru věděl nejvíc, současně učil ostatní a pracoval na klientských projektech, protože firma potřebovala cashflow. Dokud ostatní potřebné zkušenosti neměli, nebylo jednoduché vlastní práci opustit.
Postupně si musel zvyknout také na to, že jiný člověk odvede stejnou práci jiným způsobem. Nemusí to přitom znamenat, že ji udělá špatně. Potřebuje ale základ, od kterého se může odrazit, a zkušenosti, díky nimž dokáže správně reagovat na konkrétní situace.
V House of Řezáč proto mají rutinní činnosti zpracované do procesů. Týká se to například vedení workshopů nebo rozhovorů. Samotná dokumentace ale podle Honzy nestačí, protože část potřebných dovedností zůstává uložená ve zkušenostech lidí.
Nový člověk proto může nejprve workshop sledovat a zapisovat, co se děje. Příště dostane na starost například patnáct minut a jeho odpovědnost se postupně rozšiřuje. Podle Honzy nedává smysl člověka okamžitě postavit před celý workshop a očekávat, že ho zvládne.
Samotné popisování procesů navíc delegoval na juniory. Dokumentace je podle něj určena především jim a dokážou ji popsat z perspektivy člověka, který ji skutečně potřebuje. Dnes lze navíc takto zachycené firemní know-how využívat při práci s AI.
Lidé potřebují dozrát
House of Řezáč má aktuálně 8 lidí, kteří s firmou spolupracují po většinu svého pracovního úvazku. Přibližně polovina současného týmu je ve firmě déle než 5 let. Podle Honzy tomu pomáhá práce na osobnostním rozvoji lidí.
Členové týmu prošli například vedením lidí s Enneagramem od Shine Leadership. Někteří mají koučovací výcvik a v současnosti mají všichni možnost pracovat s koučem. Honza připouští, že výsledkem takového rozvoje může být také rozhodnutí člověka z firmy odejít.
Stejnou práci podle něj musí dělat sám majitel. Pokud chce mít kolem sebe osobnostně vyzrálé lidi, musí pracovat také na vlastní vyzrálosti. Jemu samotnému pomohl emoční leadership a další zkušenosti zaměřené na lepší vnímání sebe i ostatních lidí.
Sám zároveň zjistil, že práce s lidmi není jeho silnou stránkou. Hiring proto už několik let nevede osobně. Tuto oblast převzal lead designer Marek, který podle Honzy dokáže o lidi pečovat lépe.
V době, kdy firma nabírala, se soustředila především na juniory. Pokusy získat zkušené designéry podle Honzy nefungovaly, protože jejich dosavadní zkušenosti pokrývaly jen malou část toho, co firma potřebovala.
Designér v House of Řezáč potřebuje zvládat mimo jiné facilitaci workshopů, zákaznický výzkum, analýzu a syntézu dat nebo práci s nápady. V současnosti k tomu přibývá AI. Firma proto už přibližně rok a půl nové lidi nenabírá, protože podle Honzy nedokáže určit, jaký profil bude skutečně potřebovat.
Manažerské schopnosti podle něj navíc přestávají být jen záležitostí vedení lidí. Potřebuje je každý, kdo pracuje s AI agenty. Také agent potřebuje dostatečný kontext, jasný cíl a správně zadanou práci. Honzy proto očekává, že lidé pracující hlavou budou stále častěji řídit agenty místo části vlastní práce.
Agentura mění svůj model
House of Řezáč se několik let posouvá od velkých klientských projektů ke vzdělávacím produktům. Dnes tvoří služby a vzdělávání přibližně polovinu tržeb. Honza by se chtěl dostat k poměru 75 % ve prospěch vzdělávacích produktů a 25 % ve službách.
Jedním z důvodů je rozložení rizika mezi větší množství menších zákazníků namísto závislosti na několika velkých klientech. Druhým důvodem je AI, která podle Honzy zásadně promění práci lidí živících se hlavou.
Přechod ke vzdělávání nevznikl jedním rozhodnutím. Firma školení rozvíjí přibližně 8 let. Výrazně jí podle Honzy pomohlo školení strategického webdesignu s Janem Kvasničkou, které ve správnou chvíli našlo silnou poptávku a prodalo stovky míst.
Na tuto zkušenost firma navazovala dalšími vzdělávacími produkty. Honza přitom upozorňuje, že vyrobit kurz ještě neznamená, že ho někdo koupí. House of Řezáč proto většinu nových produktů nejprve ověřuje a teprve podle výsledků rozhoduje, zda je skutečně vytvoří.
Firma například oznámí téma, cenu a vyzve lidi, aby projevili zájem. Předem si stanoví hranici, podle které výsledek vyhodnotí. Používá také stránky s nabídkou, placené kampaně, předprodej nebo ručně simulovanou službu, která zatím ve skutečnosti neexistuje.
Takovým testům Honza říká sondy. Pokud výsledek není dostatečný, nemusí to podle něj znamenat špatný nápad. Problém může být v jeho popisu, distribuci, publiku nebo načasování. Následovat proto může další sonda, jiná varianta testu nebo úplné ukončení nápadu.
Podle jeho odhadu má zajímavý obchodní dopad asi 5 % nápadů. Právě proto považuje za důležité nápady nejprve ověřovat. Sám podle svých slov v minulosti utratil značné peníze za realizaci věcí, o které nakonec nebyl dostatečný zájem.
AI mění způsob práce
Honza nepovažuje umělou inteligenci pouze za chatovací nástroj. Už dnes ji vnímá jako výkonný tým, na který lze delegovat řadu činností. Podle něj podnikatelům často nedochází, jak velký dopad bude mít tato změna na způsob, jakým vytvářejí a dodávají hodnotu zákazníkům.
House of Řezáč například používá AI při tvorbě obsahu. Z podkladů pro newsletter vzniknou scénáře krátkých videí, následně zvuk, video a titulky. Část procesu, která by dříve vyžadovala několik samostatných kroků, tak lze podle Honzy zvládnout během několika minut.
Právě rychlost vývoje je také důvodem současného zastavení náboru. Honza připouští, že během pěti let může AI zvládnout velkou část práce, kterou dnes firma dělá v designu, inovacích i vzdělávání. Neví však, které lidské schopnosti budou v takovém prostředí potřeba.
Místo podrobných plánů na vzdálenou budoucnost proto sleduje aktuální signály a praktické možnosti využití AI. Firma pracuje v krátkých cyklech v řádu týdnů až měsíců a řeší, co může změnit nyní, aby byla schopná reagovat na další vývoj.
Podle Honzy je užitečné sledovat, jak člověk dnes vytváří hodnotu, porovnávat svůj způsob práce s ostatními a hledat činnosti, které lze dělat jinak. Za nebezpečnou naopak považuje setrvačnost a snahu udržet současný způsob fungování jen proto, že ho člověk dobře zná.
Firma jako nový obor
Přechod z freelancingu k agentuře podle Honzy není pouze rozšířením stejného podnikání. Majitel najednou zastává role spojené s marketingem, obchodem, produktem, provozem i celkovým řízením. Postupně je může předávat lidem nebo AI agentům, ale někdo je musí vykonávat.
Podobně přistupuje i ke strachu. Pomáhá mu otázka, co nejhoršího se může stát. Pokud se určité situace bojí natolik, že by strach ovlivnil jeho jednání, raději ji předá někomu, kdo v ní nemá stejnou osobní sázku.
Za 11 let budování agentury se tak jeho práce přesunula od samotného výkonu k vytváření podmínek pro práci ostatních. Podle Honzy je právě tato změna pro freelancera, který založí firmu, zásadní součástí nové role.
Celý rozhovor si přehrajte, pokud chcete slyšet podrobněji zkušenosti Jana Řezáče s delegováním, vedením lidí, vzdělávacími produkty, testováním nápadů a dopadem AI na podnikání.
