Martin Světlík: Zařízení Applu prostě a jednoduše fungují a uživatelé se mohou plně soustředit na svoji práci

Všimli jste si, kolik internetových podnikatelů používá produkty značky Apple? Kolika různým webovým studiím svítí bílá jablíčka na pozadí monitorů a kolik stříbrných notebooků s logem americké společnosti najdete na různých konferencích a srazech? Apple je zkrátka v naší komunitě oblíbenou značkou, a to nejen jí. Je i symbolem jakéhosi stylu. Napadlo mne tedy vyzpovídat někoho, kdo se v Applu skutečně vyzná, a našel jsem Martina Světlíka. Ten dělá školení a poradenství pro uživatele „jablečných“ výrobků a provozuje stránky PrvníMac.cz.

Martine, v Česku se uživatelům jablečných výrobků často říká „iOvce“. Kde podle vás tato přezdívka vznikla a proč?
Přiznám se, že jsem nad tím nikdy nepřemýšlel a tato označení mě nechávají klidným, ale rozhodně nevznikla u nás. I v zahraničí je známé označení iSheep. Myslím si, že často toto označení není používáno správně. Označit někoho jako ovci jen proto, že si koupil nový iPhone, je samozřejmě bezpředmětné.

Apple má ale oproti ostatním výrobcům jisté specifikum, a to určité hodnoty a filozofii, které jsou za produkty schované. Můžeme se bavit o tom, že produkty Applu mají pěkný design, jsou kvalitně zpracované, spolehlivé, mají odladěný software atp., ale to vše už je jen důsledkem filozofie, kterou Apple má.

Zákazníci ji často znají a ztotožňují se s ní, možná aniž by si to uvědomovali, a proto to většinou koupí jednoho zařízení nekončí. Podobně jako pro majitele motorek Harley-Davidson to nejsou jen motorky a nezajímají se o výkon a cenu, protože je to pro ně zkrátka symbol svobody. Podobně je to u Applu.

Inzerce | Chci tu být také

Když si koupíte telefon od Samsungu, nic víc než telefon v tom vlastně není a není důvod za nějaký čas běžet a koupit si hned i televizi, pračku a ledničku od stejné značky, protože tyto produkty nenesou žádnou jednotnou koncepci a pravděpodobně vznikaly v úplně jiných divizích bez nějaké filozofie a spolupráce.

Mimochodem zmiňuje se o tom i Simon Sinek v knize Začněte s proč. A to je samozřejmě vidět i v tom, že řada uživatelů jsou současně fanoušci značky. To zkrátka v elektronice není tak obvyklé. Je to více lovebrand než jen nahraditelný výrobce počítačů nebo telefonů.

Z čeho ale ta „láska“ pramení?
To je složitá otázka, dost často to ani nelze popsat. Může to být právě ten symbol rebelství. Navíc když držíte v ruce produkt od Applu, už jeho samotné rozbalování je zážitek. Je vidět, že nad každým detailem se někdo zamyslel a doladil jej k dokonalosti a navíc s ohledem na uživatele tak, aby se produkt dobře a jednoduše používal.

Kdybychom si to tedy měli zobecnit, co mají podnikatelé udělat proto, aby zákazníci jejich produkty kupovali jen kvůli značce?
Aby nedošlo k omylu, produkty Applu se neprodávají jen kvůli nakousnutému jablku, ale protože nabízejí odpovídající hodnotu pro uživatele. Jinak pravděpodobně nejsem ten správný člověk, abych odpověděl na tuto otázku, tudíž pro inspiraci mohu doporučit například právě zmíněnou knihu Začněte s proč, která může podnikatele inspirovat. Úspěch Applu je samozřejmě nemožné okopírovat, ale lze se jím v mnoha ohledech inspirovat.

Pravdou je, že u nás není Apple tak známý jako v zámoří. Čím to je?
Dnes už je Apple známý i u nás, jen nemá takový tržní podíl. Má to samozřejmě hned několik důvodů, a to jak historické, tak ekonomické. První Macintosh byl na trhu představen v době, kdy zde vládl úplně jiný režim, a i po revoluci si tu klasické PC mohl dovolit málokdo a rozmach počítačů v domácnostech byl na začátku pozvolný.

A ani nemusíme tento stav srovnávat jen se zámořím, stačí se podívat obecně do zemí na západ od nás. A třeba takové Švýcarsko má největší podíl Maců na celém světě, tudíž procentuálně, nikoli množstevně, je dokonce před USA.

U nás trvalo i dlouhou dobu, než tu Apple začal oficiálně působit, počítače Applu byly ve srovnání s PC světem opravdu drahé a byly nějakou dobu výsadou spíše nadšenců. Navíc existovala řada překážek, včetně absence oficiální české lokalizace nebo podpory. Ten největší rozmach je k vidění až v posledních letech.

Kdy se to zlomilo a čím?
Těžko říct, kdy náš trh začal být pro Apple zajímavý, ale určitě to bylo podpořeno nástupem mobilních zařízení od Applu v globálním měřítku. Právě iPhone a posléze i iPad jsou produkty, které dostaly Apple do širokého povědomí nejen u nás.

Myslíte si, že počet uživatelů Applu poroste, nebo ho stále bude Microsoft válcovat?
Vše nasvědčuje tomu, že poroste, leč co se týče tržního podílu například v oblasti mobilních zařízení, má stále sílící konkurenci, protože dnes to není jen věc boje s Microsoftem. Apple dnes daleko více vyniká v oblasti mobilních zařízení, kde figurují další konkurenti, jako Google, Samsung a další, a zařízení se systémem Android stále posilují, což není nijak překvapivé.

V oblasti počítačů naopak prodeje PC stagnují či spíše klesají, kdežto počítačům Mac prodeje neustále stoupají už několik let po sobě.

Čím si myslíte, že je ten nárůst zapříčiněn?
Nejsem analytik, ale z mého pohledu není pochyb o tom, že je to zkrátka výsledek celkového snažení a koncepce, kterou Apple od konce devadesátých let buduje, a nelze to zobecnit na konkrétní věci, protože už ty jsou nějakým výsledkem. Apple má za sebou dlouhou cestu a od pomalu krachující společnosti se po nástupu Steva Jobse zpátky do vedení stal nejhodnotnější značkou světa.

Dnes už ale Steve Jobs nežije. Jak se vůbec Apple se změnou ve vedení vyrovnal?
Bylo vidět, že Steve Jobs byl vizionář i v tom, že nebude řídit Apple věčně, a společnost jako takovou na to připravil. Ostatně on rozhodně nezanechal v Applu jen skvělé produkty, ale právě vize a způsob myšlení, které v DNA Applu zůstanou, a věřím, že právě kvalitní tým lidí, který v jeho stopách pokračuje, má veškeré předpoklady k úspěchu.

Co jsou zámořští uživatele zač? Přijde mi, že u nás se Applu přezdívá, že jeho výrobky jsou určeny zejména pro profesionály…
Tak to samozřejmě není. Apple cílí zejména na běžné uživatele, a to od samotného začátku. A pak si musíme odpovědět na to, kdo je to profesionál. Ten pojem je hodně široký a už to dávno nejsou jen kreativci, u kterých byl Mac často k vidění. Dnes každý profesionál je svým způsobem běžný uživatel a potřebuje se hlavně soustředit na svojí práci. A to Apple umožňuje.

Co se nástrojů týče, tam už se ty rozdíly delší dobu stírají. Apple má stále některá vlastní řešení, ale můžeme delší dobu sledovat trend, že více cílí na individualitu a z řad profesionálních řešení se stahuje a přenechává tento prostor konkurenci. Už před nějakou dobou například přestal Apple vyrábět servery, opustil některá serverová softwarová řešení a nyní se spekuluje o tom, že ukončí i vývoj Aperture, což je profesionální nástroj pro fotografy.

Tudíž ano, existuje celá řada důvodů, proč je Apple vhodný pro profesionály mnoha oborů, ale jinak jsou to produkty vhodné pro kohokoli, i pro běžné uživatele.

Hodně lidí říká, že OS X, operační systém Applu, je složitější než Windows. Je to tak?
Objektivně si dovolím říct, že není. Samozřejmě je jiný, má jiné zvyklosti a jinou filozofii ovládání, takže uživatelé, kteří přecházejí ze systému Windows, si musí na tyto rozdíly zvyknout, ale to neznamená, že by OS X byl složitější, naopak. Velmi často tam uživatelé ty složitosti hledají zbytečně jen na základě svých dřívějších návyků.

Jaké jsou mezi nimi tedy největší rozdíly?
Největší rozdíly jsou právě v té filozofii ovládání a práci se systémem jako takovým.

Já si třeba všiml zvláštního rozdílu – na Macu mi nefunguje CTRL+C a podobné zkratky. Proč je taková marginalita jiná? Pro mě bylo docela těžké si zvyknout…
To má historický důvod a jedná se o odlišnost jednotlivých platforem. Klávesnice u Macu jsou odjakživa mírně odlišné. Měnit u Macu tyto zvyklosti ovládání jen proto, že dnes majoritní platforma to má jinak, je samozřejmě nesmysl. Také se dnes nedivíme tomu, že Britové mají volant na druhé straně a jezdí vlevo.

Na druhou stranu ale třeba klávesnici mají v podstatě stejnou, v mnoha ohledech je podobné i prostředí samotných systémů. Proč jsou tedy odlišné zrovna tyto věci a proč se to postupem času nesjednotilo?
Zrovna právě klávesa Command Mac doprovází od jeho počátků. Nevidím důvod, proč by se to mělo měnit nebo sjednocovat. Každý si jde svojí cestou.

Z čeho tedy pramení všechny ty rozdíly, které mezi sebou systémy mají?
Jsou to odlišné platformy s odlišným vývojem, historií a přístupem, tudíž je jasné, že rozdíly tam musí existovat.

Jaké další největší rozdíly můžeme najít?
Zejména v té filozofii a principech ovládání. A také v tom, že Microsoft dělá univerzální software, který používají výrobci hardwaru. U Applu je tomu jinak, protože jedna firma vyrábí jak hardware, tak dodává software, což umožňuje daleko větší efektivitu a samozřejmě také spolehlivost a celkovou odladěnost. Je velký rozdíl vyvíjet systém pro svoji produktovou řadu a pro nespočet možných kombinací.

Jak tento rozdíl klasický uživatel pocítí?
Obecně je systém daleko lépe odladěný, stabilní a bezpečný a také může být přizpůsoben ekosystému produktů a služeb, které Apple nabízí.

Často také slýchám, že velkou část ceny výrobků Applu tvoří značka. Je to pravda a jsou ceny oprávněné?
Ceny jsou podle mě oprávněné a dnes navíc dokonce srovnatelné s konkurencí. Apple vyrábí prémiové produkty, které nabízejí kvalitní zpracování, inovativní řešení, vlastní software a obecně nějakou přidanou hodnotu.

Součástí ceny je pochopitelně i značka, pokud se ale podíváte ke konkurenci, zjistíte, že ceny jsou v pořádku a zákazník za ně dostane odpovídající hodnotu. Rozdíl je v tom, že ostatní výrobci cílí na daleko širší okruh zákazníků a jejich portfolio produktů je daleko rozsáhlejší. V případě Applu tomu tak není.

No, dovolte mi oponovat. Přesto všechno je jedním z nejčastějších argumentů, proč si třeba Mac nekoupit, právě jeho cena. Opravdu nemohu najít kvalitativně shodná řešení za nižší cenu?
Souhlasím s tím, že cena pro někoho může být překážka, ale za tu cenu zákazník dostane odpovídající kvalitu a rozhodně není přemrštěná. A pokud Mac začneme srovnávat s konkurencí, pořád se bavíme o hardwaru, ale jen o tom Mac není.

Ale například ultrabooky, kde byl Apple průkopníkem se svým modelem MacBook Air, byly krásnou ukázkou toho, že Apple není ve svých cenách mimo, protože konkurence se v podobné výbavě pohybovala ve stejných cenových relacích. A možná seženete levnější PC řešení, to nepopírám, ale o tom to dnes už není. Rozhodně to není o papírových hodnotách a frekvencích procesoru.

Kdybyste tedy měl vyjmenovat důvody, proč zkusit „jablíčko“, co byste řekl?
Pro každého je to samozřejmě něco jiného, jednoduše ale produkty Applu nabízejí kvalitu, dlouhou životnost, spolehlivost a intuitivní ovládání. Pro mě je ale nejdůležitější ten důvod, že zařízení Applu prostě a jednoduše fungují a uživatel, ať už profesionál, nebo běžný uživatel, se může plně soustředit na svoji práci a neřešit spoustu věcí okolo, protože je často Mac vyřeší za ně, a to aniž by je to nějak obtěžovalo.

Jaké věci za nás Mac vyřeší?
Může to být synchronizace dat, zálohování dat nebo dokonce šifrování, ale i věci, jako je správa fotek z dovolené nebo hudební sbírky. Těch věcí by se našlo více, důležité je, že uživatel je nemusí nijak vnímat.

Zmínil jste životnost. Co to znamená a jak ji Apple prodlužuje?
Životností myslím to, jak dlouho je zařízení provozuschopné. Mluvil jsem o tom, že Apple prodává kvalitní produkty a to se samozřejmě na té životnosti projeví. Mohou za to nejen kvalitní použité materiály, precizní zpracování, ale také třeba fakt, že i na několik let staré počítače lze bez problémů nainstalovat poslední verzi systému. Současně nestárne design produktů a není zanedbatelná ani zůstatková hodnota.

A naopak, kdy raději zůstat např. u Windowsů?
To je těžká otázka a je to samozřejmě i věc preferencí. Někdo u Windowsů zůstane, i kdybych vyjmenoval sto důvodů, proč by pro něj Mac byl zajímavou volbou. Existují ale samozřejmě obory, kde přechod možný není. Jsou to většinou ty obory, kde je potřeba specifický software, který pro Mac zkrátka není k dispozici. Což může být klidně i účetnictví. Pro Mac existuje v našich podmínkách pouze jediný komplexní ekonomický software, což samo o sobě je překážka.

Předpokládám ale, že se to časem a rostoucí popularitou Applu změní, nebo ne?
Již dnes můžeme sledovat rostoucí zájem firem a vývojářů. Myslím, že je zde stále velký prostor pro nové projekty.

Není u mobilních aplikací problém opačný? Často jsem se setkával s aplikacemi, které byly dostupné jen na iOS. Opačně jen málokdy.
iOS je trochu jiný případ, protože ten úspěch byl opravdu fenomenální a doprovázený raketovým růstem. Apple prodal již v roce 2011 více mobilních zařízení se systémem iOS než všech počítačů Mac za 28 let dohromady.

Ten trh je samozřejmě pro vývojáře zajímavý, a tak je pravdou, že některé aplikace jsou stále dostupné pouze pro iOS, některé zas vznikly původně pro iOS a až postupem času se rozšířily na další platformy.

Je to zajímavý rozpor, takže se nabízí otázka, proč tomu tak je? Proč na Mac je toho málo, na iPhone naopak hodně?
Právě tržní podíl v tom hraje velkou roli. Jak jsem zmínil výše, pár let stačilo k tomu, aby Apple prodal více mobilních zařízení než Maců za celou svoji historii. Ten trh je obrovský a pomohl vytvořit příležitosti, které do té doby vůbec neexistovaly.

Často se mluví o sadě Microsoft Office. Existují na OS X vhodné alternativy a dokážou skutečně originál nahradit?
Pro OS X kancelářský balík Microsoft Office existuje, a to včetně podpory Office 365 a souvisejících služeb (jako např. OneDrive). Tyto nástroje jsou dostupné i pro iPhone a iPad. Pokud tedy někdo pro svoji práci sadu Office opravdu potřebuje, pak nemá problém.

Apple nabízí vlastní kancelářské aplikace, které jsou navíc zdarma s novým zařízením, ať už je to Mac, iPhone, nebo iPad. Jistá kompatibilita tam samozřejmě existuje, ale nikdy nebude a ani nemůže být stoprocentní. Pro někoho to je alternativa zcela dostačující, někdo se zas bez Microsoft Office neobejde.

Jak to má Apple a různé programy s licencemi pro firmy? Vím, že třeba existuje Windows pro domácnosti, pro firmy a podobně. Je něco takového i u OS X?
OS X má pouze jednu verzi, která je k dispozici zdarma. Nárok na licenci vzniká s každým počítačem Mac a všechny nové verze jsou k dispozici bezplatně, tudíž licencování v případě operačního systému nehraje žádnou roli. Problém nastává u aplikací, které jsou distribuovány prostřednictvím App Store, protože u nás zatím neexistuje způsob, který by umožnil firmám a institucím hromadné licencování softwaru.

Co to tedy v praxi znamená?
Že nákup aplikací, které jsou dostupné prostřednictvím obchodu App Store, je pro firmy a instituce velmi nepohodlný. V praxi to znamená, že každé zařízení musí mít vlastní licenci pod unikátním účtem, aby nebyly porušeny licenční podmínky.

Pro koho je tedy přechod ideální?
Pro všechny, kteří se nebojí přejít na jinou platformu a současně nemají specifické požadavky, které Mac nedokáže obsáhnout. Tudíž jsou to jak naprosto běžní uživatelé nebo studenti, tak i profesionálové od fotografů, grafiků, vývojářů až po třeba novináře nebo lékaře.

Jak se např. u Maců řeší správa, bezpečnost a podobně? Existují nějaké antiviry či nástroje, které nám pomohou?
Produkty Applu samy o sobě nabízí vysokou úroveň bezpečnosti. Mac nabízí v základu nástroje pro šifrování a zálohování dat, které navíc fungují na základě jednoho tlačítka, aniž by se uživatel musel o cokoli starat.

O jaké tlačítko jde a jak to tedy funguje?
Zapnout nebo vypnout. To je celé.

Co antiviry? Na ty jsme z Windowsů zvyklí…
Antivirové řešení zatím na Macu není třeba, protože reálné hrozby prakticky nehrozí. Nicméně ve firmách je často vyžadováno kvůli bezpečnosti vlastní sítě a ostatních zařízení v ní a řešení existují, včetně například softwaru od firmy ESET a dalších.

Jak to myslíte, že hrozba prakticky nehrozí?
Tržní podíl Maců je zatím velmi malý a bezpečnost současně vysoká na to, aby nebezpečný software ve velkém pro systém OS X vznikal a ohrožoval uživatele. Pokud se uživatel chová rozumně, reálné riziko mu opravdu nehrozí. Zatím.

Lze nějak řešit například zaheslování složky s citlivými daty?
Ne tak, jak pravděpodobně myslíte. Nicméně myslím, že bohatě stačí mít heslem chráněný uživatelský účet tak, aby jej nikdo neoprávněný nemohl vůbec používat, společně se šifrováním mi to přijde jako účinná ochrana. Pro uložení citlivých údajů pak mohu využít speciální aplikace.

Je docela známo, že lze třeba ztracený počítač nějak vystopovat. Jak to je?
Ano, k tomu slouží funkce Find My Mac, která je součástí rodiny služeb v rámci iCloud. Jakmile je zařízení připojené k internetu, lze přibližně odhadnout jeho polohu na základě WiFi sítě a vzdáleně jej uzamknout nebo úplně smazat.

Tato možnost je dostupná i u mobilních zařízení. Protože uživatelský účet je většinou chráněn heslem, má OS X povolen účet hosta, který umožní jiné osobě se na internet přihlásit.

Co mám tedy dělat, když v ruce držím iPhone a ztratil jsem Mac?
Stačí mít staženou aplikaci Find My iPhone, která lokalizuje všechna zařízení, která jsou přiřazena k danému účtu uživatele. Ten nemusí mít ani iPhone, stačí, že jej má někdo v jeho okolí, případně postačí i obyčejný internetový prohlížeč na jakémkoli počítači.

A co udělat proto, aby náš počítač vydržel co nejdéle bez nabíjení?
Na výdrž baterie má vliv celá řada věcí a je třeba zmínit, že správu energie, paměti a celkovou výdrž baterie mají počítače Mac zvládnutou opravdu dobře a běžný uživatel to prakticky řešit nemusí. Nicméně obecně mají na výdrž vliv spuštěné aplikace a prováděné činnosti, úroveň jasu displeje, použití bezdrátové sítě atp. Ale v době, kdy MacBook Air vydrží až 12 hodin, což v praxi znamená takřka celý den, už není třeba to tolik řešit.

O těch 12 hodinách slýchám často, ale také slýchám o tom, že málokomu počítač skutečně vydrží tak dlouho. Za jakého stavu a při jakém používání je tedy těch 12 hodin reálných?
Apple tyto hodnoty uvádí jako „Až 12 hodin bezdrátového prohlížení webu.“ nebo „Až 12 hodin přehrávání filmů z iTunes.“ Samozřejmě, že reálně se uživatel na takovou hodnotu dostat nemusí, ale z mé zkušenosti jsou reálné hodnoty velice blízko tomu, co Apple uvádí. Navíc málokdy používáte notebook tolik hodin v kuse bez přestávky.

Častou otázkou je i to, zda mít počítač při práci stále v zásuvce, i když je nabitý, nebo zda jej vždy při 100 % vypojit a po dosažení třeba 10 % opět zapojit. Co je pro baterku nejlepší?
K tomu lze dohledat na internetu spoustu rad a tipů, ale co si budeme povídat, myslím, že běžný uživatel tohle neřeší a vlastně ani nechce. Já sám klientům žádné rady ohledně baterky nedávám, protože uživatelé chtějí počítače používat, ne hlídat procenta a řešit, kdy připojit adaptér.

Apple uvádí životnost baterií až na 1 000 nabíjecích cyklů, což je při běžném použití klidně více jak 5 let, tedy dostatečně dlouhá doba na to, aby se uživatel nemusel stresovat procenty a procesem nabíjení. I pokud by kapacita baterie klesla na 80 % původní hodnoty, je pravděpodobné, že si uživatel už kupuje nový model.

Jak dlouho vám vydrží bez nabíjení?
Neměřím to, ale dokážu ráno odejít a fungovat u klientů prakticky celý den na jedno nabití, což je pro mě ta důležitá hodnota.

A jak zajistit, aby byl co nejrychlejší? Existují opět nějaké tipy nebo nástroje, jak jej zrychlit?
Opět lze říci, že cílem Applu je, aby uživatelé OS X nic takového řešit nemuseli. Rozhodně ale doporučuji se vyhnout aplikacím, které zrychlení a vyčistění počítače slibují, protože často způsobí více škod než užitku a naopak samy o sobě počítač zpomalí ještě více.

Dnešní technologie, jako flashová úložiště, dostatečná operační paměť a celková optimalizace systému, již umožňují plynulý chod v situacích, kdy se ještě nedávno počítače zadýchávaly, ale samozřejmě je dobré mít dostatek operační paměti, nenechávat spuštěné aplikace, které uživatel nepoužívá a které se například spouští při startu automaticky, neukládat objemné soubory na plochu (pravděpodobně trochu specifikum počítačů Mac), mít aktuální verzi systému, na disku ponechat alespoň 10 % jeho kapacity stále k dispozici atp.

Četl jsem různé návody, jak si disky rozdělit a podobně. Jsou to úkony, které většinou běžný uživatel nedokáže. Jak se na ně díváte vy?
Osobně nevidím důvod, proč by běžný uživatel měl potřebu rozdělovat disk. Pokud potřebuje instalovat Windows na samostatný oddíl, Mac se o to postará sám. Pokud to má nějaký důvod, nemyslím si, že aplikace Disková utilita by byla složitá, aby to uživatel nezvládl. Ale pochopitelně už je třeba vědět, co dělám, jaký zvolit souborový systém atp., proto si myslím, že běžný uživatel nemá potřebu nic takového dělat.

Jaká je životnost Maců? Jak dlouho budou při každodenním používání rychlé, nebudou se sekat, vydrží dlouho bez nabíjení a podobně? Vím, že je to hodně obecná otázka, ale pro řadu uživatelů může být klíčová…
Rozhodně delší dobu než u Windowsů. Každý počítač se postupem času začne zpomalovat a není tak svižný jako po vyndání z krabice, ale na Macu to myslím není tak znatelné, zejména v dnešní době. Znám řadu případů, kdy Mac běžel několik let bez problémů a zažil i několik aktualizací na novou verzi systému. Zjednodušeně tedy lze říci, že než si uživatel koupí nový model, nemusí se prakticky o nic starat.

Jak si myslíte, že se budou výrobky Applu do budoucna vyvíjet?
Myslím, že Apple nás stihl několikrát přesvědčit o tom, že neusíná na vavřínech, a já si troufám tvrdit, že tu nejlepší budoucnost má stále před sebou. A těším se na to.

Tento článek/rozhovor vyšel před 10 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.