Konstantin Sulimenko: Jak se tvoří pořad Hroty týdne ve stylu Johna Olivera?

Konstantin Sulimenko je 19letý student Karlovy univerzity, spolupracovník Asociace pro mezinárodní otázky, člen Centra politických studií a mj. také hlavní postava pořadu Hroty týdne, který se svým týmem připravuje a vysílá na Youtube. S Konstantinem jsem se sešel a zaujaly mne jeho zkušenosti i plány do budoucna.

Pokud jste žádný díl Hrotů týdne neviděli, můžete začít třeba tím o soukromých vysokých školách:

Ty se moc netajíš inspirací Johnem Oliverem. Když se ale podívám do komentářů pod některými tvými videi, lidé tě tam s ním srovnávají opravdu tvrdě a chvílemi to vypadá, že je vedle takového velikána nejsi nikdy schopen uspokojit. Proč jsi nepřišel s vlastním, úplně unikátním pořadem?

Inzerce | Chci tu být také

Ono není úplně jednoduché přijít s „vlastním“ pořadem. I Oliver de facto převzal žánr od Jona Stewarta, stejně jako Colbert, Noah nebo Meyers, a sám přišel vlastně jen s tím, že se začal zaměřovat i na nemainstreamová politická témata. Naše přidaná hodnota tak je aspoň taková, že se snažíme zaměřovat převážně na česká témata.

Diváci v nás tak často vidí Oliverův styl jen proto, že žádného jiného komika nesledují. Zcela upřímně si myslím, že víc než Oliverův přebírám, v drtivé většině nevědomky, styl humoru Setha Meyerse. Jenže toho nikdo v Česku nezná.

Popiš mi tvoje měřítka. Co je pro tebe osobně opravdu povedený díl?

Ideální je díl, kdy můžeme postupovat v příběhu, který už je sám o sobě nějak bizarní, šokující nebo objevný, a zároveň nás samy od sebe bez přemýšlení napadají aluze a další vtipy. Pokud bych měl víc času, doplnil bych do téhle ideální situace ještě aspoň několikahodinovou perfektní rešerši.

Co všechno tvorba takového dílu obnáší?

Nejdřív je potřeba vymyslet téma. Není to tak banální, jak to může znít, protože to musí být téma, kterému jsme v týmu alespoň částečně schopni rozumět. Následuje první várka rešerší a nástřel kostry, což dělám většinou já.

Pak se k základnímu textu přidávají vtipy a další odbočky. Poslední úpravy děláme ještě ráno před natáčením, abychom měli vždy aktuální informace. Po natáčení, které se může protáhnout i na pár hodin, následuje postprodukce, tedy střih, dodávání obrazové složky vtipů a podobně. Nakonec to finálně procházíme a hledáme možné chyby, které se dají ještě aspoň trochu napravit.

Kolik lidí na tom s tebou pracuje?

Pět. Tony dělá kameru a grafiku a celkově zodpovídá za postprodukci, Michal zvučí, částečně stříhá a zajistil nám prostory. Ondra, Tomáš a David jsou kolegové přes scénář – od rešerší až po vtipy.

Tři scénáristi? Proč jich je zapotřebí tolik?

Když se podíváš třeba na tým kolem bývalé Daily Show, ten měl scénáristů mnohonásobně víc. Část práce ti zaberou rešerše, které musí někdo udělat, pak se teprve jde psát kostra scénáře a následně se doplňují vtipy, kterých taky není nikdy dost.

Tři plus já je takový co do počtu ideální tým, který funguje na všechny tyhle úkoly poměrně efektivně. A to už vůbec nemluvím o tom, že někteří občas nemůžou pracovat kvůli škole nebo jiným aktivitám, jsme holt stále jen “dobrovolníci”, a je tak potřeba mít ten tým takový, aby to byl schopný vykrýt z vlastních zdrojů.

O podobný pořad se v našich podmínkách pokoušelo už více lidí, a to i z velkých médií. Proč podle tebe zatím nic neprorazilo?

Dobrá otázka. Upřímně si tedy nepamatuju žádný vyloženě „one man soft news“ pořad. Vzpomínám si na pokus Leoše Mareše udělat něco ve stylu Fallona, ale víceméně vždy to byly spíše rozhovory než satira.

Další důvod může být to, že tyto late shows jsou v USA opravdu late, kdy často začínají o půlnoci, ale své diváky mají. V Česku lidé koukat na televizi takhle pozdě jednoduše nejsou zvyklí.

Nakonec je to taky otázka zápalu a rozpočtu. My jsme parta nadšenců, kteří jsou několik tisíc v mínusu, ale je jim to jedno. Lidi, kteří to dělají poctivě na full time, to musí dělat za peníze, ty však mohou od televizí nebo jiných kanálů čekat jen, když je show úspěšná a má dobrá čísla. Ale aby se takových čísel dosáhlo, musí se show rozjet, a to chvíli trvá. Na to často nemají televize zájem čekat.

Když říkáš „rozjet“, co to v praxi znamená? Co je pro to potřeba?

Je potřeba nějaká fanouškovská báze, která tě už zná a zvykla si na tebe, která ti jednoduše zajistí ta potřebná čísla. Spoléhat se v tomhletom na “kolemjdoucí”, kteří si tě náhodně zapnou, je blbost. Stejně tak je potřeba vyladit workflow přípravy pořadu. Oboje třeba Hrotům pár týdnů trvalo – a to jsme byli malý tým s malou odpovědností.

Budou Hroty týdne to, čemu se prorazit podaří?

Doufáme v to. Výrazná výhoda je to, že je to vlastně volnočasová aktivita, příjem mám odjinud, takže to nemusím tolik hrotit a v klidu se tak rozjíždět. Brzo uvidíme, kam to zvládneme rozjet.

Teď připravuješ spolupráci se Stream.cz. Znamená to, že Hroty uvidíme tam?

Pokud se vše povede, tak částečně ano. Rozhodně bychom tam šli dělat stejné věci, jaké děláme v Hrotech. Ale konkrétní plány bych si v tuto chvíli ještě nechal pro sebe.

Co pro tebe ta spolupráce znamená?

Pokud vše klapne, znamenalo by to hlavně, že se můžu ke studiu věnovat už jen natáčení. To by přineslo alespoň opravdu ten týdenní cyklus. Nemluvě o všech zkušenostech, kterých by se nám dostalo, a vynikajícího zázemí.

Máš nějaké plány B, kdyby to nevyšlo?

Vrátíme se k Hrotům a pak uvidíme. Ale věřím, že se to povede, a tak se v tuhle chvíli soustředíme na plán A.

Mám pocit, že cestu Youtube bez podpory a zázemí nějaké firmy vnímáš jako horší. Přitom dneska vidíme řadu youtuberů, kteří často tvoří (zcela subjektivně) podstatně méně kvalitní obsah než vy, ale vydělávají docela pěkné peníze. Proč je těžké rozjet Hroty na Youtube?

Na část už sis odpověděl v otázce. Protože se snažíme tvořit ten obsah kvalitněji, trvá příprava déle, a jednotlivých videí je tak méně. Po naší “první řadě”, tedy nějakých dvanácti dílech, máme na Youtubu kolem tisícovky odběratelů. Ukazuje se tak, že to jde – ale jde to pomalu, a protože nevíme, jestli nás to za nějaké tři roky, odkdy reálně můžeme pomýšlet na nějaký zisk, bude bavit, přijde nám, že je pro nás cesta Youtubu trochu nešťastná.

Další věcí je, že spousta youtuberů se pro zisk vydává na cestu dělání reklamy nějakým značkám a výrobkům, protože příspěvky ze sledovanosti zas tak velké nejsou. To si třeba v případě Hrotů nebo obecně tohohle typu pořadu absolutně neumím představit.

Jaký je potřeba rozpočet na takový pořad?

Pokud bych měl brát dosavadní stav, tak jsme díky naší tvorbě nedostali ani korunu a naopak jsme dohromady nějaké tři čtyři tisíce v mínusu. Část týmu tak má svoji “výplatu” za Hroty leda v kapesném od rodičů, část si přivydělává.

Reálně by nám na takový provoz, abychom se tomu mohli naplno věnovat a zaručit jeden díl za týden, stačil budget nějakých 15 tisíc na díl. Pokud bychom chtěli mít třeba lepší místo na natáčení, než je kamarádův prázdný pokoj, fotky z fotobanky a další, bylo by to ještě o pár tisíc víc. Ale do dvaceti bychom se vešli.

Zmínili jsme toho Johna Olivera. Určitě ho máš nastudovaného. Tušíš, zda jeho show je zisková a co všechno je pro ni zapotřebí?

Takhle, Last Week Tonight je součástí HBO, které si nechává platit za všechny svoje pořady najednou, takže nejde jednoznačně říct, nakolik je Oliver pro HBO ziskový. Troufám si ale tvrdit, že je to celkem hodně, protože vedle produkce takové Hry o trůny je díl Last Week Tonight za hubičku, a přitom čísla to nemá zas o tolik nižší.

Další otázka je, co HBO sleduje svojí taktikou zveřejňování částí všech dílů na Youtubu místo toho, aby to tlačila do své HBO Go. Nicméně věřím, že to nějakou logiku má a jen nemám dost informací na to, abych to pochopil.

Na otázku, co je zapotřebí, bude mnohem těžší odpovědět. Kdybych to věděl, ušetřil bych si spoustu práce. Základem bude ale vždycky tým lidí, které má Oliver famózní. A to, že má důvěru právě HBO, která mu umožňuje čtyři měsíce nevysílat a jen dělat rešerše, je taky k nezaplacení.

Opravdu je něco takového reálné i v Česku?

To nezjistíme, dokud to nezkusíme. Myslím si ale, že je. Byť ne na takové úrovni, na jaké je Oliver.

Vím o tobě, že si přivyděláváš i správou sociálních sítí pro Shoptet. Když jsem to zjistil poprvé, tak mě to překvapilo. Proč děláš zrovna tuhle práci?

Správa sociálních sítí pro Shoptet a tvorba Hrotů nejsou nepodobné věci. Shoptet mi dovoluje dělat si na Facebooku téměř cokoliv budu chtít, takže humoru se meze nekladou a některé posty mají i velmi dobrou zpětnou vazbu. Strašně rád i píšu, opravuju gramatiku a obecně pracuju s jazykem, na což taky často v Shoptetu dojde.

Zároveň pořád jsem studentem marketingové komunikace a přišlo mi vhodné někde sbírat zkušenosti v oboru. Shoptet se ukázal být co do kolektivu, prostředí i vstřícnosti šéfů naprosto dokonalou firmou. A samozřejmě, finanční motivace je holt nezpochybnitelná.

Vidíš do budoucna možnost, aby tě Hroty týdne uživily?

Ano. Tedy Hroty asi ne, ale tento typ pořadu ano. Minimálně se mi teď dostává zkušeností a kontaktů, tebe nevyjímaje, které mi umožní v životě dělat to, co mě bude bavit. A při troše štěstí to bude i přesně to, co už dělám.

Zdroj fotek a videí: Archiv Konstantina Sulimenka + Youtube Hroty týdne

Tento článek/rozhovor vyšel před 7 lety. Informace v něm tedy již nemusí být aktuální, a proto vám doporučujeme, abyste je ověřili a dohledali si novější informace.